Antické Pompeje a moderní sběratelství

Každý máme romantickou představu o aristokratovi s vycházkovou holí a cylindrem, jak v Pompejích přihlíží archeologickým vykopávkám a obdivuje právě vyzvednuté antické nálezy. Skutečně starožitnosti trčely ze země a čekaly na prvního kolemjdoucího sběratele? Mohl si každý odnést co chtěl? A byla tehdejší archeologická muzea přístupná všem?

Autorka příspěvku:

Mgr. Eliška Petřeková Absolventka studia dějin umění a klasické archeologie, v současné době působí jako doktorandka na katedře archeologie FF MU. Ve svém výzkumu se zaměřuje na dějiny klasické archeologie, sběratelství antiky a počátky moderních muzejních sbírek v 18. a 19. století.

Hosté:

Mgr. et Ing. Monika Koróniová Klasická archeoložka se zaměřením na římskou archeologii, působila v několika mezinárodních týmech při řešení archeologických projektů na území Itálie (Falacrinae, Pompeje, Segni, Montelabate).

Doc. Mgr. Pavel Suchánek, Ph. D. Historik umění, přednáší dějiny umění raného novověku na Masarykově univerzitě. Zabývá se vizuální kulturou 18. století a rolí antiky v dobové imaginaci.