Erik Sikora
Predpovede a popovede

Erik Sikora (*1986), absolvent pražské AVU a finalista Ceny Oskára Čepana za rok 2013, je neúnavným vynálezcem metod pro zlepšení našich životů, stává se samozvaným reportérem nebo tvůrcem svérázných klipů k vlastní hudební produkci. Ve své práci kloubí principy instruktážního videa, teleshopingu, reportáže nebo videa jako záznamu živé akce. Video, v neodmyslitelném DIY stylu, figuruje jako stěžejní forma a je prostředkem komunikace. Své záznamy autor takřka automaticky publikuje v tom nejpřirozenějším prostředí - na Youtube, a skrze své webové stránky - mají tak možnost se svobodně šířit sférami internetu. Jeho díla jsou i přes svoji živelnost velmi konzistentní - nabýváme dojmu, že umění se zcela rozpustilo v jeho životě a tvoří pevnou slitinu člověka a umělce Erika Sikory. 

Zásadním převratem v tvorbě Erika Sikory bylo rozdvojení jeho osoby na “cvičitele” a “Tvoridlo” (video Tvoridlo (2011)). Tvoridlo, Erikovo alter ego, prožívá spontánní, tvořivé momenty a stojí na pozadí další Erikovi tvorby - a zdá se, že z jeho následující tvorby už nikdy neodešlo. Cvičitel je kontrolorem a dohlíží na aktivity Tvoridla. Tvoridlo bylo odosobněno a stalo se pouhým nástrojem s určitou autonomií jednání. Cvičitel vše pozoruje - nastavuje podmínky a vytváří situace, do kterých Tvoridlo vstupuje. Dalším výrazným mezníkem tvorby Erika Sikory bylo video Těšenie (2014). Mohli bychom jej pokládat za manifest životní filozofie. 

Pro výstavu Predpovede a popovede jsou ovšem zásadní jeho další video práce. Na první pohled improvizované, amatérské a snad i naivní výstupy mají hlubší aktivistické vyznění, k čemuž přispívá i forma reportáže nebo instruktážního videa. Pokud bychom vyžadovali striktní dělení, mohli bychom videa rozlišit na politické a poetické. Mnohem častěji se však stane, že Erikova videa jsou politicko-poetickým bastardem. Takových je na naší výstavě většina.      

Erik Sikora všechny své práce automaticky publikuje na Youtube. Tato praxe, odlišná od běžného postupu jiných umělců, kteří se obávají publikování nebo další postprodukce bez souhlasu autora, svádí k připomenutí subkultury youtuberů. Erik Sikora je youtuberem svého druhu. Youtube se za léta své existence stal součástí našich životů - slouží jako jukebox, televize a je i zdrojem návodů k řešení různých problémů. Erik Sikora by mohl být jistě označen za youtubera, jediný problém spočívá v tom, že vypadává ze zažitých kategorií jako ASMR, vlogger nebo pranksters. Prochází jimi napříč. Není uchopitelný a zařaditelný a tak si můžeme být jisti, že se stále pohybuje ve sféře umění, protože umění je tam, kde selhává kategorizace.