Vernisáž
Anna Hulačová: Eating Planet

Srdečně zveme na vernisáž výstavy Anna Hulačová: Eating Planet v úterý 3. srpna od 18 hodin v Domě umění. Zahájení proběhne za účasti radního pro oblast kultury MMB Ing. Marka Fišera, ředitelky Domu umění města Brna Terezie Petiškové a kurátorky výstavy Mariky Svobodové. Součástí vernisáže bude hudební vystoupení Loops of Decay.

Tématem nejnovější sochařské práce Anny Hulačové (*1984), vytvořené pro výstavu v brněnském Domě umění, je zemědělství, respektive jeho současný stav, podílející se velkou měrou na prohlubování ekologické a environmentální krize a jejich dopadů na naši planetu. Název výstavy Eating Planet, česky přeložený jako Pojídaná nebo Pojídající planeta, odkazuje kriticky k aspektům moderního zemědělství, jehož cílem je výrazné zvýšení produkce a spotřeby, vedoucí k vyčerpání a rozsáhlému poškozování půdy a životního prostředí i k narušení přirozených vztahů k půdě a potravě.

Instalaci volně komponovaných figurálních betonových soch a sousoší pojímá Anna Hulačová jako zvláštní symbiózu nebo hybridní spojení člověka a stroje (konkrétně zemědělských nebo technologických přístrojů). Stylizované lidské postavy zbavené individualizovaných rysů připomínají mechanizované automaty propojené se stroji, které obsluhují. Formálně odkazují k meziválečnému sochařskému sociálnímu civilismu, v němž bylo téma spojení člověka a techniky vnímáno jako pozitivní utopické gesto; stejně tak jsou patrné odkazy k modernistické abstrakci především v plochách s lineární kresbou, která vytváří kontrast k plnému sochařskému tvaru. Referenci můžeme hledat také v socialistickém realismu s tématem práce a unifikované kolektivizované společnosti. Vrstvení a kombinování těchto mnohoznačných motivů z minulosti nás vede po stopách vztahu člověka a technologií, které se přes utopickou vizi staly nástrojem devastace přírody. Všechny tyto aspekty, které mají v dnešním světě podobu centralizace, úzkého sepětí s nejnovějšími technologiemi, genetickým inženýrstvím a nahrazením člověka roboty v blízké budoucnosti, směřují spíše k dystopickému scénáři, ale především ukazují koloběh výroby a spotřeby na pozadí širších souvislostí a historického kontextu.