Brno Art Open 2015

Autoři: Aleš Veselý, Jiří Příhoda, Jana Doležalová, Pavlína Hlavsová, Eliška Perglerová, Čestmír Suška, Daniil Galkin, Dalibor Chatrný
Kurátor: Magdalena Juříková

Dramaturgie pátého ročníku sochařské přehlídky Brno Art Open – Sochy v ulicích 2015 se  ujala Magdalena Juříková, která pro ročník 2015 navrhla téma objekt – obydlí, socha – architektura, přesahy sochy a objektu k hranicím architektury.

Výběr účastníků pátého ročníku se pohyboval napříč celým generačním spektrem umělců, kteří podobné postupy ve svém díle používají často, nebo se jimi dokonce zabývají dlouhodobě, jako např. Aleš Veselý a Jiří Příhoda. Příležitost dostaly také tři mladé absolventky Akademie výtvarných umění, které se k podobným principům hlásily už během studia (Jana Doležalová, Pavlína Hlavsová a Eliška Perglerová). Další účastník Čestmír Suška v poslední době překračuje hranice svých rozměrných objektů z vyřazených cisteren a upgradoval je na u nás mimořádně oblíbené rozhledny. Jediný zahraniční umělec Daniil Galkin z Ukrajiny je sice podstatnou částí své tvorby orientován na sociální a společenskou problematiku, tento kontext však tu a tam interpretuje pomocí výpůjček z drobné architektury. Jako poctu k nedožitým 90. narozeninám významného brněnského autora generace 60. let Dalibora Chatrného byl do přehlídky zařazen i jeho „revitalizovaný“ objekt stojící na sídlišti Starý Lískovec v Brně od roku 1982. Vzhledem k značným objemům některých z nich se v roce 2015 organizátoři přehlídky soustředili na méně projektů, než bylo obvyklé, především s ohledem na logistické a instalační možnosti v jádru moravské metropole.

Tendence sochařství přebírat některé z metod architektury (a samozřejmě také naopak) je platná už mnohá desetiletí. I v dnešní době se řada umělců pohybuje na tomto vzrušujícím rozhraní. Právě některá z aktuálně vzniklých děl se stala inspirací pro zaměření V. ročníku Brno Art Open.

Socha – architektura v sobě nese v některých případech zvláštní příležitost vstupovat do objektu a užívat ho jako svého druhu „užitný“ prostor, který však kromě hry na funkčnost nabízí nejrůznější podněty a pocity z pobytu v jeho interiéru, z nějž vnímáme bezprostřední okolí i vzdálenější horizonty. Jiné typy objektů jsou pouze iluzí či aluzí na architekturu a záměrně blokují možnost obývat či používat vnitřní prostor, aby upozornily na proměnu vztahu uvnitř a vně, pod ochranou či bez ní. V mnoha případech jsou sochy, objekty a instalace s architektonickými rysy logicky a úzce navázány na bezprostřední okolí, inovují možnost jeho vnímání a vytváří v něm často neočekávané prostorové vztahy. Tento záměr zároveň přirozeně vede k volbě monumentálních realizací, které působí ve veřejném prostoru nepřehlédnutelně a jednoznačně, poutají divákovu pozornost na první pohled a dají tak celému úsilí o vstup do organismu města pádnost a razanci. Vzhledem k značným objemům některých z nich se v roce 2015 soustředíme na méně projektů, než je obvyklé. Cílem nebylo toto téma prezentovat vyčerpávajícím způsobem, ale především s ohledem na logistické a instalační možnosti v jádru moravské metropole. Výběr účastníků V. ročníku se pohyboval napříč celým generačním spektrem umělců, kteří podobné postupy ve svém díle používají často, nebo se jimi dokonce zabývají dlouhodobě, jako např. Aleš Veselý a Jiří Příhoda. Příležitost dostaly také tři mladé absolventky Akademie výtvarných umění, které se k podobným principům hlásily už během studia (Jana Doležalová, Pavlína Hlavsová a Eliška Perglerová). Také Čestmír Suška v poslední době překračuje hranice svých rozměrných objektů z vyřazených cisteren a upgradoval je na u nás mimořádně oblíbené rozhledny. Daniil Galkin z Ukrajiny je sice podstatnou částí své tvorby orientován na sociální a společenskou problematiku, tento kontext však tu a tam interpretuje pomocí výpůjček z drobné architektury. Jako poctu k nedožitým 90. narozeninám významného brněnského autora generace 60. let Dalibora Chatrného zařazujeme do přehlídky jeho „revitalizovaný“ objekt stojící na sídlišti Starý Lískovec v Brně od roku 1982.

Součástí V. ročníku přehlídky byl opět bohatý doprovodný program, který se zaměřil na detailní výklad jednotlivých uměleckých děl, nebo naopak navede publikum na cestu samostatného dešifrování jejich významu. Upozornil na možnou kapacitu veřejného prostoru přijímat akce, instalace, objekty a sochy, které svou účastí v urbánním kontextu přinášejí nejen nové formální, estetické souvislosti, ale usilují o příležitost kultivovat cítění a chování pozorovatelů.