Záznamy přednášek
Doprovodný program k výstavě Viktora Pivovarova

Součástí doprovodného programu k výstavě Viktor Pivovarov: Zahrady mnicha Rabinoviče byla třídílná série přednášek, v nichž se Tomáš Glanc, Máša Černá Pivovarová a Alena Pomajzlová zaměřili na různá východiska a konotace Pivovarovy tvorby.

TOMÁŠ GLANC: VIKTOR PIVOVAROV - LITERÁRNÍ SOUVISLOSTI JEHO DÍLA

Viktor Pivovarov je nejen ilustrátorem řady významných literárních textů. Je zároveň sám výtvarným umělcem s vytříbeným vztahem ke slovu a verbálnímu vyjadřování, jak o tom svědčí řada jeho textů a celých knih. A v neposlední řadě se jeho výtvarná praxe často vyznačuje významným sklonem k – literárnímu, nebo prostě verbálnímu – vyprávění. Řada literátů jej významně ovlivnila, nebo je pojilo blízké přátelství trvající desítky let.
Co nám literární dimenze Pivovarovy tvorby prozrazuje o jeho tvůrčích principech a čím může tato rovina naše vnímání jeho díla upřesnit nebo obohatit?  Na tyto otázky se přednáška snaží hledat odpovědi na základě konkrétních příkladů z umělcovy tvorby.

MÁŠA ČERNÁ PIVOVAROVÁ: ZPRÁVY Z PODZEMÍ

Kurátorka výstavy Zahrady mnicha Rabinoviče se ve své přednášce zaměřila na ruské neoficiální umění padesátých až osmdesátých let (lianozovská škola – Oskar Rabin, Igor Cholin; moskevská konceptuální škola – Ilja Kabakov, Vikor Pivovarov; soc-ar –Vitalij Komar a Alexandr Melamid; akční umění – Andrej Monastyrskij). Jaké umění vznikalo v Rusku za tvrdého totalitního režimu? V jakých podmínkách tvořili neoficiální umělci? Jaké nové umělecké formy vznikly? Jaká byla hlavní témata? A co se dělo, když Západ tyto umělce objevil?

ALENA POMAJZLOVÁ: OBRAZY SE SLOVY - MEZI VERNEOVKAMI A MAGRITTEM

Na škále mezi dvěma typy vztahu obrazu a slova, mezi bezprostřední vazbou a záměrným rozpojením zobrazení a jeho označení, lze najít ještě další způsoby, které se týkají spojitostí mezi verbálním a obrazovým sdělením. Z čeho tyto přístupy vycházejí a co znamenají? A jakou konkrétní cestu zvolil Viktor Pivovarov?