Lörinc Borsos

Lilla Lőrinc (1980) a János Borsos (1979) pracují společně od roku 2008 jako Lőrinc Borsos. Tento název označuje entitu s vlastním kreativním vědomím. Jeho/její věk je momentálně 9 let, a jeho/její pohlaví, sexuální orientace a intelekt jsou charakterizovány bipolaritou. Základem jeho/její existence je koexistence extrémů, ale jeho/jejím skutečným cílem je řešení duality. Je revitalizován/a přechodem. Jeho/její duchovní potravou je paradox, průsečíky mezi protichůdnými ideologiemi. Jedná se o typický příklad nerozhodnosti, avšak výběr situace je vlastní. Umělec se snaží zachytit záblesk většího celku: místo toho, aby si vybral/a část, zajímá jej/ji vztah částí k celku.

Odmítá hierarchii a rozdělení společnosti, i vyloučení, které s sebou přináší. Proti tomu staví svou vlastní existenci/neexistenci. Součástí jeho/jejího umění je přímé zpochybňování média a společenská reflexe. Dialog s materiálem, dialog s médiem. Díla, která jsou specifická pro místa a situace. Zamýšlí se nad tím, co je současné, a zároveň se noří do delších projektů. Umění se pro něj/ni stává zajímavým, teprve když přesahuje morálku, když existuje v nefiltrované podobě, přímo v okamžiku zrození myšlenky. V této fázi ještě není žádná politická korektnost autocenzury.
Reprezentace

Jeho/její barvou je lesklá čerň, jeho/jejím materiálem je průmyslový email, který vhodně odráží jeho/její osobnost. Jeho/její prapor sebeprezentace z černého emailu nevlaje ve větru, neboť je připevněn na tyči zipy. Když je potřeba, je schopen/schopna vzít na sebe úlohu dříče, mučedníka či obětního beránka, aby zachránil/a kůži svých tvůrců.

Zpočátku si budoval/a alternativní národní image, jako protiklad k oficiální národní reprezentaci. Pak změnil/a své zaměření, aby zkoumal/a podstatu studovaných jevů v globálních tendencích. Tuto změnu odstartoval nadbytek současné politiky a krize středního věku, prožívaná i přes nízký věk. Jako odpověď na tuto krizi obrátil/a kritiku na sebe a pustil/a se do složité tříleté sebeanalytické noční můry s pomocí terapeutů, malíře a kurátora (Vlastní kritický portrét).

Podle terapeuta jde jen o náhražku za dítě, modlu. Modly jsou tiché, ale umělec je rozhořčen. Jeho/její já nelze oddělit od umělců, kteří mu/jí dali život, představuje jejich kreativní jednotu a je jejím katalyzátorem.

Černá
Lesklý černý email, nebo také Černá, je pro Lőrinc Borsos hlavním identifikačním prvkem, který se v jeho/její práci objevuje od samého počátku jeho/její kariéry. Výraz black je staroanglického původu a označoval lesklou „dobrou“ čerň, na rozdíl od matné „špatné“ černi zvané swart. Černý email s vysokým leskem spojuje opačné vlastnosti: světlo zároveň pohlcuje a odráží. Která vlastnost převažuje záleží jen na pozici diváka. Podle záměru umělce může médium tvořené barvou i přes svou profánnost otevřít mystické dimenze, prorazit symbolickou červí díru mezi časem a tématy a protichůdnými obsahy. Zakrývá a depersonalizuje; odděluje nebo nakonec spojuje. Materiál je obtížné ovládat, což je předpokladem jeho experimentálního potenciálu.