Exteriérová díla výstavy Tady a teď!
Polina Davydenko - Kolikrát budu mluvit o sobě?

Fotografie Poliny Davydenko na zadní fasádě Domu umění směřující do parku zachycuje dravce s sokolnické čepičce ve vizuálně přitažlivé estetické formě. Vytříbená působivost snímku zachycujícího sokola jako dokonalý objekt na neutrálním šedém pozadí je v napětí s obsahovou vrstvou díla, která tematizuje jak motiv skryté manipulace a nadvlády, tak určitou sebestřednost a uzavřený pohled na okolní svět. Sokolnická čepička zakrývající zrak slouží běžně jako pomůcka pro zklidnění dravce, umožňující snadnou manipulaci a ovládání zvířete, kterému je ve stavu percepční izolace navozen umělý pocit bezpečí. Moc a převaha člověka, jeho rozhodování a zacházení se zvířaty odpovídají antropocentrickému vnímání světa, který je posuzován a pozorován pouze naším pohledem, zatímco jiným je zrak odepřen. Podmíněný pohled (gaze) je v sociologii a psychologii spojován s utvářením moci a je tím pádem politickým nástrojem. Akt dívání dává větší moc tomu, kdo se dívá, oproti pozorovanému. Oslabení smyslových vjemů spolu s izolací od okolního světa, které vedou k uzavřenosti a omezeným možnostem vnímání, můžeme v přeneseném slova smyslu vnímat jako metaforu zahleděnosti, sebestřednosti člověka, vnímajícího pouze svůj vlastní pohled nebo názor.

Polina Davydenko pracuje s médiem fotografie s přesahem k videu, performanci a instalaci. Pro její práci je charakteristické zkoumání fenoménů fotografického média, ať už k principu voyeurství pozorovatele směrem k pozorovanému objektu, dále k symbolickému jazyku fotografie, a společenským problémům, nebo hledání možností vyprávění skrze dokumentární cykly nebo jednotlivé snímky.