Vernisáž
Pozdrav Igoru Zhořovi

Srdečně vás zveme na slavnostní zahájení výstavy Pozdravy Igoru Zhořovi, které se uskuteční v úterý 8. dubna od 18 hodin v Galerii Jaroslava Krále v Domě umění. Výstavu představí kurátorka Marika Svobodová. V Domě umění bude souběžně zahájena výstava Nejisté domovy.

Participující umělci: Vladimír Havlík a Tereza Velíková

PROGRAM

18:00 Zahájení vernisáže
18:30 Hudební vystoupení: Nina Kohout
18:30 Performance k výstavě Nejisté domovy: Stefan Hurtig Svoboda spánku (raději bych nevystupoval)
19:00 Úvodní slovo a performance k výstavě Pozdrav Igoru Zhořovi: Marika Svobodová / Vladimír Havlík: Přilož ruku k dílu
19:30 Úvodní slovo k výstavě Nejisté domovy: Terezie Petišková a Ina Bierstedt

O VÝSTAVĚ

Výstava připravená ke 100letému výročí narození Igora Zhoře představí osobnost významného teoretika výtvarné výchovy a umění, pedagoga, kurátora, kritika a iniciátora kulturního dění, který od padesátých do konce devadesátých let výrazně ovlivňoval výtvarnou podobu Brna. 

Zhoř se celoživotně věnoval popularizaci a zprostředkování výtvarného umění; o jeho nezaměnitelné a nepostradatelné roli ve společnosti byl přesvědčen. Opakovaně připomínal důležitý aspekt socializace umění, jako způsob specifického kontaktu a komunikace se světem. Zabýval se moderní, a především aktuální soudobou uměleckou tvorbou v českém i světovém měřítku, obhajoval a sledoval její nejrůznější podoby a aktivně se podílel na jejím zpřístupňování. Zcela inovativně ji propojoval s vlastní metodikou výtvarné pedagogiky. Zhořova koncepce Školy výtvarného myšlení pro neprofesionální výtvarníky z osmdesátých let; integrující a apropriující výtvarné, akční a konceptuální prvky současného umění skrze vlastní tvůrčí zážitek; představila radikálně nový přístup k edukativní praxi, přesahující dobovou zkušenost.

Během své životní dráhy, jejíž průběh narušil v sedmdesátých a osmdesátých letech ideologicky motivovaný zákaz veřejného působení, se Igor Zhoř stal erudovaným a respektovaným odborníkem, který zůstával trvale v živém a přátelském kontaktu s několika generacemi výtvarníků včetně nejmladších a začínajících tvůrců. Vědomě podporoval a sledoval místní uměleckou scénu, se stejným zaujetím se věnoval neprofesionálním výtvarníkům a propojoval a spojoval různé oblasti svého zájmu i okruhy přátel. Pro uměleckou obec se stal intelektuální i morální autoritou, která svým působením spoluutvářela a rozvíjela umělecké společenství a kulturní dění Brna v průběhu několika desetiletí.

Výstava představí šíři Zhořových teoretických, popularizačních, vzdělávacích i organizačních aktivit prostřednictvím různých výstupů. Jejich součástí bude vybraný soubor archivních materiálů, zahrnující vedle katalogů, publikací nebo korespondence také fotografie z výtvarných akcí, vlastní Zhořova konceptuálně pojatá PFka, sbírku výtvarných děl na krabičkách od sirek i děl inspirovaných ohněm, stejně jako ukázku z obsáhlé výtvarné sbírky, která je dokladem Zhořových přátelských vazeb s několika generacemi výtvarných umělců a umělkyň, především z tzv. brněnského okruhu. Jedná se například o práce Dalibora Chatrného, Leonida Ochrymčuka, Vladimíry Sedlákové, Jana Wojnara, Pavla Rudolfa, Jana Steklíka, J. H. Kocmana a řadu dalších. Soudobou reflexi Zhořovy koncepce Školy výtvarného myšlení představí v autorské videoeseji na pomezí reality a fikce současná umělkyně Tereza Velíková. Performativní rovinu do výstavy přinese akce Vladimíra Havlíka, vybízející návštěvníky k jejímu provedení. Součástí výstavy je také prostor malé čítárny, místa pro odpočinek nebo realizaci vlastních tvůrčích aktivit.

O Igoru Zhořovi

Informace a materiály o Zhořových výstavách, konaných v letech 1956–1995 v Domě umění města Brna, najdete v databázi Archiv 1911–2011.

Foto: Tomáš Plachký