Světelně-prostorová situace v tvorbě Pavla Korbičky jako komplex vazeb na tělesnost diváka

Světelně-prostorové situace Pavly Korbičky jsou percepčně zatěžkávající prostředí, která v divákovi vyvolávají prožitek ambivalence ve vztahu k prostoru a své vlastní tělesnosti. Je to stav, v němž se na jedné straně jakoby „rozpouštějí“ hranice divákova těla, které "prorůstá" prostorem, a na straně druhé je to situace, v níž se stimuluje přirozená závislost lidské orientace na alocentrické reprezentaci až do té míry, že divák jako jediný referenční bod nachází materiálnost svého vlastního těla. Výsledkem je zesílení pocitů tělesnosti v divákově mysli a zapojení vjemového procesu na bázi psycho-fyzického prožitku, jako jsou stavy nestability, dezorientace nebo dokonce závrať či nevolnost.