Veronika Žilinská (SK)

V tvorbě Veroniky Žilinské hraje podstatnou roli časovost, nestálost materiální podstaty věcí a existenciální snaha uchovávat. Jejím dlouhodobým zájmem se stalo prostředí Domu, obdoba opuštěného rodinného památníku na severozápadním Slovensku, chřadnoucí mikrosvět neustále aktualizovaný nepřímými vnějšími lidskými nebo přírodními zásahy. Jejím doposud nejcelistvějším výstupem mapujícím ambivalentní časoprostor okolo Domu je videobáseň AULA: Areál univerzální latence (CG film, 2018, 22´). V nepřímé návaznosti vznikají další expanze tohoto areálu v sérii Fragmenty. Jde o virtuální prostory totality v tandemu klasické analogové fotorealistické kresby (Fragment 2B, 2017; Fragment 0, 2019).

Prožitou historii míst, artefaktů a událostí přetavuje do kresby a digitální animace, přičemž konfrontací statického média a pohyblivého obrazu v jednotné instalaci vytváří vypjaté situace různých časových linií. Témata, která se v její tvorbě vrací, tvoří přechody mezi světem uvnitř a venku a zvláštní topografie – intenzivní, vyčerpávající popisy míst. Nekompromisní přístup k technickému řešení děl má za následek, že každé místo, ktrré tvoří, musí autorka na nějaký čas pomyslně obývat. Sama pracuje se simulakry postmoderní společnosti, které jsou často i samotným obsahem děl.

Je spoluzakladatelkou a členkou intermediální skupiny INSTITUT INSTITUT, která združuje aktéry různych výrazů a médií v diskuzi, kritice, výzkumu a současné tvorbě se záměrem podpory vzniku a prezentace individuálního a kolektivního díla.