"What's happening? What's happening?" Homage to Phill Niblock

Srdečně zveme k účasti na pietním večeru věnovaném umělci Phillu Niblockovi, který zemřel 8. ledna 2024 v New Yorku. Součástí večera bude promítání ukázky z filmového opusu Movement of People Working series / Pohyb lidí při práci (1973 - 1991). Vstup volný.

Phill Niblock se ve filmu inspiroval jednak spoluprací s tanečním souborem, jednak svojí vpravdě nomádskou povahou. Vznikl během cest po Peru, Mexiku, Maďarsku, Rumunsku, Hong Kongu, Brazílii, Lesothu, Portugalsku, Číně, Japonsku, Indonésii a Arktidě a obsahuje víc než 25 hodin filmového materiálu. Dlouhé záběry dokumentují různé podoby mizející fyzické práce jako řezání, sekání, pletení, vaření, polní práce, barvení látek, rybaření atd a zaměřují se na opakujících se detailů pohybu rukou, nebo choreografie lidských těl. Podstatnou součástí projekce jsou znějící paralelní textury minimalistických mikrotonálních ploch a na neposledním místě také jejich náležitá hladina hlasitosti.

Všestranný americký, ale hlavně kosmopolitní umělec Phill Niblock (narozen 1933 v Indianě) se v mezinárodním měřítku prosadil svými hudebními kompozicemi, filmovou a fotografickou tvorbou, videem i díly, které konstruoval na počítači. V polovině šedesátých let dorazil do New Yorku a stal se zde podobně jako například Woody Vašulka a Steina nejen součástí, ale také důležitým aktérem tamní turbulentní experimentální scény. Napřed se původně graduovaný ekonom věnoval dokumentaci místní jazzové komunity fotografickou a filmovou kamerou, aby - podnícen zážitkem z performancí La Monte Younga, Maxe Neuhause a dalších - vyzkoušel techniku práce s magnetofonovými pásky. Vrstvením jednotlivých stop s nahrávkami instrumentálních témbrů experimentoval s percepcí, zvukem, prostorem a alikvótními tóny. Už jeho první mikrointervalové kompozice z konce šedesátých let souzněly s jeho proslulým tvůrčím principem:

"No harmony. No melody. No rhythm. No bullshit." / "Žádné harmonie. Žádné melodie. Žádné rytmy. Žádné kraviny."

Od poloviny 60 let se zapojil do nadace Experimental Intermedia Foundation v New Yorku a stal se později jejím ředitelem. V roce 1973 tedy dva roky po otevření The Electronic Kitchen ve velkém loftu na Canal Street v Čínské čtvrti zahájil s kolektivem spolupracovníků pravidelné hudební a intermediální pořady pro veřejnost, které trvají do současnosti a na nichž se představily několik stovek hudebníků, filmařů a intermediálních umělců z celého světa. Ve stejném roce zahájil sérii dokumentárních filmů / videí, předtím pracoval na černobílých abstraktních pohyblivých figurách generovaných na počítači. Vedle toho vedl přidružený label XI Records. Niblockova hudba vyšla v hudebních nakladatelství jako je Moikai, Mode, Touch a zmíněný label XI Records; Label Extreme distribuuje DVD s jeho filmy a skladbami. V roce 2014 mu Nadace současného umění udělila Cenu Johna Cage.

Od roku 1992, kdy se zúčastnil prvního symposia Hermit v Klášteře Plasy skoro každoročně navštěvoval Česko a Slovensko a v posledních letech byl pravidelným hostem bienále Ostravské dny nové hudby, kde byla na dvanácti ročnících provedena téměř dvacítka jeho skladeb, často orchestrálních, které bylo v tak velkém obsazení nemožné realizovat jinde. Na koncertě High Noon v září 2023 zazněla jeho nová stejnojmenná skladba.

Večer připravil kolektiv Vašulka Kitchen Brno ve spolupráci s EI New York a Singuhr Berlin.