Marie Kratochvílová
Záznamy podstaty událostí. Fotografie 1965-2015

Dílo Marie Kratochvílové je spjato s podobou výtvarné fotografie českého kulturního prostoru 2. poloviny 20. století, stejně jako s akční a konceptuální scénou Brna zejména 70. a 80. let a okruhem autorů okolo Jiřího Valocha, Dalibora Chatrného, Jiřího Hynka Kocmana a dalších. Od počátku své fotografické práce se zabývá tím, aby její snímky prostředkovaly ze skutečnosti jen to nejpodstatnější. Skromná, reduktivní estetika snímků M. Kratochvílové představuje pomyslný základ její fotografické tvorby, který z ní vytváří koherentní celek. Její dílo patří k těm, která čekají na hlubší promyšlení úlohy, podílu a významu fotografa pro konceptuální a akční tvorbu jako takovou.

Do uvažování autorky o vlastní tvorbě se logicky promítá i provedení snímků a rovina kvalitního řemeslného školení. Sama se nyní k této rovině své tvorby vyjadřuje takto: „Technická fotografie, výrazem abstrahující disciplína, u mne otevřela osobní dispozice a citlivost. V jisté rovině, odhlédnuto od obsahu, se pro mne černobílý obraz a černobílý grafický pohled na písmo – knihu stal estetickým kultem.“(leden 2015) Jistě také ne náhodou se autorka v poslední době intenzivně věnuje józe a cvičení tai chi. Směřování autorky k východním způsobům uvažování představuje z vnějšího pohledu logickou paralelu k jejímu minimalistickému způsobu vyjadřování, vnímání opomíjeného detailu skutečnosti, ze kterého tvoří ústřední motiv díla. Na počátku roku 2015 si napsala další poznámku: „Když půjdu, vzhledem k věku a zájmu hlouběji, dojdu k mystické a výrazové prostotě tao monady a tai chi. Ne k abstraktní, ale k fyzické estetice, kterou žiju.“ Tvorba M. Kratochvílové, která má kořeny ve všedním, opomíjeném námětu tak, jak je to fotografii českého kulturního prostoru poválečných let vlastní, se logicky vyvíjela do specifické podoby konceptuální fotografie.

Výstava v Galerii J. Krále ukáže zejména stěžejní fotografické autorské cykly autorky: Městské sochy - objekty, Sněhy, Asfalty nebo Botanická zahrada. Snímky většinou vznikaly jako aditivní série dlouho zkoumající určitý jev. Objeví se zde i autorčiny fotografické knihy Ma France, Ronchamp, Supíkovice či Botanická zahrada, které připomenou tento od 60. let 20. století aktuální fenomén. V případě M. Kratochvílové nesou knihy navíc samizdatovou skromnou estetiku, která je v souladu jak s jejím uměleckým naturelem, tak s oblíbeným konceptuálním výstupem výstav: knihou či sešitem. Na výstavě se objeví rovněž její fotografická dokumentace brněnské akční scény.

Dům umění města Brna navazuje výstavou na kurátorskou a umělecko-historickou práci Pavla Vančáta, který v roce 2006 publikoval v bulletinu MG stěžejní studii o díle M. Kratochvílové a prezentoval její tvorbu v ateliéru Josefa Sudka. Výstava se rovněž opírá o materiál nedávno obhájené diplomové práce o díle M. Kratochvílové autorky Anny Jedličkové.