Komentovaná prohlídka
Anna Hulačová: Eating Planet

Komentovaná prohlídka výstavy Anny Hulačové Eating Planet proběhne v úterý 24. srpna 2021 od 17 hodin v Domě umění města Brna. Výstavou provede kurátorka Marika Svobodová za účasti autorky

Vstupné: 50 Kč / 20 Kč

Účastníci události musí splnit jednu ze tří následujících podmínek:
- uplynutí minimálně 14 dní od 2. dávky očkování
- prodělání nemoci COVID-19 (imunita platí po 180 dní)
- negativní POC antigenní test ne starší 72 hodin nebo negativní PCR test ne starší 7 dní, u dětí do 6 let není testování požadováno

Tématem nejnovější sochařské práce Anny Hulačové (*1984), vytvořené pro výstavu v brněnském Domě umění, je zemědělství, respektive jeho současný stav, podílející se velkou měrou na prohlubování ekologické a environmentální krize a jejich dopadů na naši planetu. Název výstavy Eating Planet, česky přeložený jako Pojídaná nebo Pojídající planeta, odkazuje kriticky k aspektům moderního zemědělství, jehož cílem je výrazné zvýšení produkce a spotřeby, vedoucí k vyčerpání a rozsáhlému poškozování půdy a životního prostředí i k narušení přirozených vztahů k půdě a potravě.

Instalaci volně komponovaných figurálních betonových soch a sousoší pojímá Anna Hulačová jako zvláštní symbiózu nebo hybridní spojení člověka a stroje (konkrétně zemědělských nebo technologických přístrojů). Stylizované lidské postavy zbavené individualizovaných rysů připomínají mechanizované automaty propojené se stroji, které obsluhují. Formálně odkazují k meziválečnému sochařskému sociálnímu civilismu, v němž bylo téma spojení člověka a techniky vnímáno jako pozitivní utopické gesto; stejně tak jsou patrné odkazy k modernistické abstrakci především v plochách s lineární kresbou, která vytváří kontrast k plnému sochařskému tvaru. Referenci můžeme hledat také v socialistickém realismu s tématem práce a unifikované kolektivizované společnosti. Vrstvení a kombinování těchto mnohoznačných motivů z minulosti nás vede po stopách vztahu člověka a technologií, které se přes utopickou vizi staly nástrojem devastace přírody. Všechny tyto aspekty, které mají v dnešním světě podobu centralizace, úzkého sepětí s nejnovějšími technologiemi, genetickým inženýrstvím a nahrazením člověka roboty v blízké budoucnosti, směřují spíše k dystopickému scénáři, ale především ukazují koloběh výroby a spotřeby na pozadí širších souvislostí a historického kontextu.